Autogram 2/2

Blog stále snižuje limity a to tam pořád píše 40000 znaků. Hehe, hlavně, že na minulý blog se to vešlo do jednoho článku.

---

Na okno bubnovaly kapky deště, venku totiž lilo jako z konve. V takový nečas se doopravdy nehodilo být venku, proto bychom mohli v ulicích zahlédnout jenom pár spěchajících lidí s deštníky nad hlavou. Yuya a Takuya trávili čas rozumněji, schovaní pod střechou u staršího doma. Leželi vedle sebe na posteli, na břiše. Drželi se za ruce a sledovali anime. Shodou okolností zrovna Kuroshitsuji.

"Sebas-chan, to se přece nedělá, takhle mě bít," zakňučel ublíženě, ale zároveň pobaveně Takuya a položil mu hlavu na rameno. Letmo ho políbil na tvář.

"Baka, mně to nevyčítej," zasmál se Yuya a volnou rukou jej pohladil po vlasech, "já bych na tebe ruku nevztáhl, nikdy."

"A co je jako tohle, hm?" ukázal Takuya na obrazovku notebooku, kde právě černovlasý démon upravil svou pěstí nebohému shinigamimu obličej.

"Baka," zopakoval Yuya, "vždyť já jsem přece hodnej."

"Ty? To tak," zasmál se Takkun.

"Co jsem kdy udělal špatného?"

"No zrovna dneska. Prostě si přijdeš a sníš mi večeři. To mi hezky vynahradíš, zlatíčko."

"Musím tě ale upozornit, že vařit neumím."

"To nevadí. Já si s největší chutí dám tebe," ušklíbl se Takuya a provokativně kousl svého přítele do krku.

"Myslíš, že ti budu chutnat?"

"Jsem o tom přesvědčený," přikývl a kůži na tom samém místě mu olízl, "můžu tě teda spapat?"

"Takhle syrového? Neměl bys mě třeba uvařit? Nebo upéct? Usmažit? Víš co, aby ti pak nebylo blbě," staral se Yuya.

"Řekl bych, že bude stačit, když tě trochu rozpálím, abych tě nejedl tak studeného," rozhodl se Takuya a otočil svého přítele na záda. Vyhoupl se nad něj a zadíval se mu do očí. "Souhlasíš? Nebo s tím radši ještě počkáme, třeba do příště? Jak chceš," ptal se, teď už o něco vážněji

"Dobrou chuť," pobídl ho Yuya s pousmáním a stáhl si ho k sobě pro polibek, hlubší, než obvykle. Pootevřel ústa, aby tak uvolnil Takuyovu jazyku přístup, a svůj taktéž zapojil do hry. Během jejich výměny slin už stíhal starší rozepínat svému milenci košili. Pečlivě, knoflíček po knoflíčku, zbytečně nespěchal, ale zase naopak nic přehnaně neprotahoval. Yuya mu mezitím rovnou vjel rukama pod tričko a dlaněmi jej hladil po celé ploše zad.

"Mhm," zavrněl mu Takuya tiše spokojeně do úst, "miluju tě." Povolil poslední knoflíček a malinko si svého přítele nadzvedl, aby mu mohl košili stáhnout úplně. Rozpojil polibek a narovnal se. Košili hodil někam za sebe, aniž by se staral, kam dopadne, a zadíval se na Yuyu. "Máš krásné tělo, Yu-chan," zašeptal a pohladil ho po hrudníku, "jsi dokonalej."

"Nelži zase," napomenul ho mladší, ale lehce se začervenal.

"Jestli lžu, ať do mě uhodí blesk," prohlásil s úsměvem Takuya. Venku zahřmělo.

"Vidíš? Lžeš!"

"Mluvil jsem o blesku, ne o hromu," zasmál se.

"Nepáchej mi tu sebevraždu! Já tě mám rád, stýskalo by se mi!"

"Mluvím pravdu, ty moje pako, tak už buď raději zticha, jo?" doporučil mu se zacukáním koutků a než Yuyí stihl něco odpovědět, už měl znovu zacpaná ústa jazykem svého milence. A tak neprotestoval a poddal se. Jednou rukou mu zajel do vlasů a druhou ho pohladil po boku. Polibek byl však tentokrát ukončen o něco dřív. Takuya přejel Yuyovi jazykem po krku, až ke klíčním kostem, jejichž výstupky ochutnal rty. Dlaněmi začal zkoumat jeho bříško; jemně, neuspěchaně si vychutnával ten tak příjemný kontakt s černovláskovou kůží. Rty sklouznul níž, aniž by je nějak oddálil od jeho těla, a dostal se až k levé bradavce. Něžně ji vsál a její hrot poškádlil jazykem, načež z Yuyových úst uteklo první tiché zavzdychání. Samovolně se malinko nadzvedl, aby se tak dostal ještě blíž k Takuyovi, který se mu tak pečlivě věnoval. Opečovával jeho bradavku, dokud neztvrdla, a potom se přesunul k té druhé, aby také o nic nepřišla.

"Mhm, Taku-chan," zavrněl spokojeně mladší a lehce zaklonil hlavu.

"Copak si přeješ?" zašeptal oslovený.

"Jen že tě miluju," odpověděl Yuya po chvíli a prsty zahákl za spodní lem Takuyova trika, které mu svlékl. Stáhl si svého přítele až těsně k sobě a tentokrát se on přisál k jeho krku. Na onom místečku se mu povedlo svými rty vytvořit červenou skvrnku, a i když malou, tak vcelku dobře viditelnou. Takuya mu mezitím rozepnul kalhoty a stáhl mu je z boků, po kterých mu lehce přejížděl bříšky prstů. "To lechtá," zahihňal se tiše Yuya a políbil ho na rameno. Takkun se jen pousmál a ještě chvíli v tom pokračoval, pak mu však kalhoty sundal kompletně. Potom zahákl prsty za lem jeho spodního prádla a podíval se mu do obličeje. Yuya zavřel oči a mazlivě se otřel o Takuyovy rty těmi svými. Ten se pousmál a se stejnou lehkostí mu to opětoval. Mezitím jej jedním tahem kompletně zbavil trenek. Jednou rukou jej pohladil po podbřišku a druhou po vnitřní straně stehna, ale do intimnější zóny se prozatím neodvážil. Černovlásek ho objal kolem pasu a natisknul si jej těsně na své tělo, načež zasténal, když se Takuya otřel stehnem o jeho rozkrok. Jeho úd byl už vcelku tvrdý a dech se mu o něco málo zrychlil. Ještě chvíli se o sebe otírali, jak rty, tak celkově plochou těla, čímž se jejich vzrušení stále stupňovalo, než to Takkun přerušil. Trochu se posunul a sklonil se ke klínu svého partnera. Několika motýlími polibky obdaroval jeho stehna, než se tedy odhodlal o kousek výš. Špičkou jazyka olíznul jeho penis, na což mladší zareagoval sykavým nádechem. Hnědovlásek mu stáhnul předkožku a opatrně jej poškádlil na špičce. Krátké, tiché zasténání. Po pozitivním ohlasu jej teda z části vzal do úst. "Ta-Taku-chan," zalapal Yuya po dechu a chtěl se nadzvednout v pánvi, aby se svému milenci dostal do úst hlouběji, ale ten jej chytil za boky, aby mu něco takového znemožnil. "Taku-chan," zakňučel jeho jméno znovu. Oslovenému se jen pobaveně pozvedly koutky úst, ale očividně jej nechtěl moc trápit, proto si jej zasunul do pusy hlouběji sám, za což byl odměněn dalším, ne zrovna tichým zasténáním. Začal penis svého přítele sát a věnovat se mu jazykem. Pohyboval hlavou a nechával si jej do úst proniknout tak hluboko, jak jen byl schopný potlačovat svůj dávicí reflex, což teda nebylo zrovna málo. Yuya sténal slastí, čím dál tím hlasitěji. Prsty tiskl čistě bílé prostěradlo, oči držel pevně zavřené. Jeho tváře získaly rudý nádech a čelo se orosilo potem. Pokoušel se tlumit své hlasové projevy alespoň kousáním se do rtu, to ale stejně nijak zvlášť nepomáhalo. Vzhledem k Takuyově šikovnosti však doopravdy netrvalo dlouho a mladší se propnul v zádech, když mu vyvrcholil do úst. Na to jeho svaly zase povolily a on se zůstal jen v lehu vydýchávat. Uehara mezitím vše spolykal a narovnal se. Rty, které měl zvlněné do úsměvu, si otřel od zbytku spermatu do hřbetu ruky.

"Chutnáš skvěle," zavrněl a naklonil se k Yuyovu obličeji.

"Baka," utrousil černovlásek a celý ještě patrněji zčervenal.

"Nenadávej mi, je to pravda," zasmál se Takuya a políbil ho. Avšak i teď spíš jen mazlivě, ani jazyk nezapojoval. Jenže Yuya ho objal jednou rukou okolo krku, snad aby mu neutekl, a polibek prohloubil sám. Probojoval se jazykem do úst svého přítele a hladově je začal prozkoumávat. Pravou ruku mezitím zaměstnal rozepínáním jeho kalhot, které mu uspěchaně i se spodním prádlem stahoval. Takuya se samozřejmě nebránil, naopak, sám mu ještě pomohl se toho přebytečného oblečení zbavit.

"Seš hezčí než já," zašklebil se Yuya.

"Zase s tebou nemůžu souhlasit," zasmál se Takkun a pohladil ho po stehně, "jsi nejhezčí a nejroztomilejší v celém vesmíru a všech přilehlých dimenzích."

"Ale ticho už," zarazil ho černovlásek a radši ho znovu políbil. Takuya se mezitím zabydlel na jeho stehnech, po kterých mu nepřestával přejíždět celou plochou dlaní. Postupně se však přesouval výš, až se jednou rukou dostal k Yuyovu otvoru. Nejdřív jej jen obkroužil prsty, jedním do něj však po chvilce vniknul. Yuya sebou trochu cuknul, ale jinak neprotestoval.

"Dobrý?" ujišťoval se Takuya a prstem nepohnul, dokud jeho přítel s tichým "uhm" nepřikývl. Potom jím v něm začal kroutit, jednal však jemně a opatrně. Nepřestával jej líbat ani ve chvíli, kdy přidával druhý a začal je roztahovat od sebe. Stále však se vší něžností, samosebou. Druhou rukou mezitím začal znovu zpracovávat jeho úd, což podle vzdechu tlumenému polibkem odvedlo pozornost dokonale. Když mu po několika minutách přišlo, že je jeho partner dostatečně připravený, ustal v obou činnostech. Yuya nespokojeně zakňučel, jak se jeho údu přestalo dostávat té tolik příjemné pozornosti. "Yu-chan? Můžem?" ptal se Takuya tiše.

"Samozřejmě," odsouhlasil stejně potichu mladší.

"Dobře," pousmál se na něj Takkun a otočil jej do lehu na břicho pro lepší přístup. "Kdyby to třeba jen trochu bolelo, hned mi řekni, ano? Budu co nejopatrnější," ujistil ho a pohladil ho po boku.

"No jo," zamumlal Yuya jenom a to už cítil, jak si jej jeho přítel trochu nadzvedl za boky a začal do něj vnikat Takuyův penis. Napnul se v zádech, zavřel oči a kousnul se do rtu, ale ani necekl. Podle jeho tváře, která nabyla trochu bolestného výrazu, což však Takuya naštěstí neviděl, to zřejmě nebylo až tak hladké. Neřekl však jediné slovo, i když ho k tomu jeho přítel předtím nabádal, a nechal jej do sebe proniknout až po kořen. Zabořil obličej do polštáře, potichu zakňučel, a stiskl prostěradlo.

"Yu-chan, v...v pohodě?" vydechl Takuya se vzrušeným podtónem, z kterého šlo poznat, že má co dělat, aby nezačal okamžitě přirážet.

"Jojo," zahučel jenom Yuya do polštáře hlasem bez nějakého patrnějšího podtónu, z čehož však šlo vycítit, že úplně bez problému to nebylo. Takkun jej pohladil po zádech a věnoval mu na rameno pár motýlích polibků, než se v něm začal pohybovat. Zezačátku jen nepatrně, pouze se kolíbal v bocích, postupně však začal přidávat. Přírazy byly stále opatrné, avšak nabíraly na rychlosti. Yuya si ale naštěstí už stihl zvyknout a vlastně netrvalo až tak dlouho, než zasténal. Nejdřív tišeji, hlavně kvůli tlumení polštáře, brzo však, jak byly přírazy rychlejší, jeho steny zase hlasitější. Takuya se postupně přestával držet, dostával se do něj stále o něco hlouběji, a ne zrovna potichu vzdychal. Rozhodl se pak přivodit svému milému ještě větší slast, když jej znovu začal uspokojovat rukou. Takhle to nemohl Yuya vydržet dlouho, takže nebylo žádné překvapení, když dnes s výkřikem Takuyovat jména už podruhé dosáhl vrcholu. O pár sekund později, vzhledem ke stáhnutí svalů, jej následoval i jeho přítel. Nějakou chvíli bylo slyšet jen jejich oddechování, než z něj Takuya vystoupil.

"Bylo to skvělý," zhodnotil Takuya se spokojeným úsměvem, "jsi úžasný," usmál se na něj a pohladil ho po vlasech.

"Dokonalý," odsouhlasil Yuya, "ale ty jsi daleko úžasnější," zaculil se na něj.

"Hele, teď mě tak napadlo," začal Takuya po chvilce a natáhl se na svůj noční stolek pro černou fixu, kterou načmáral na Yuyův zadek svůj podpis.

"He? Co děláš?" reagoval pobaveně mladší a ohlídl se, aby viděl, co mu to tam jeho přítel vlastně napsal. Takuya se ušklíbl.

"Tady máš ten autogram, co jsem ti zapomněl dát, jak jsme se poprvé potkali."