Nevyřčené - 2. záznamy
Asi to vidím tak, že to sem budu házet, jakkoliv mě napadne. Ze začátku asi ale každý druhý den, postupně budu interval zvětšovat. No, ještě uvidíme, jak rychle budu dál psát.
Neděle 5. července 2015 - 11:47
Ohayou gozaimasu, Taku-chan!
Jop, zase jsem spal až do teď. Ale tak, dnes do práce nemusím, tak proč si to neužít, že? Když není důvod vstávat…
Nudím se. Rád bych dnes s tebou někam šel. Ne že bych neměl vůbec s kým jít, napadají mě minimálně čtyři lidi, kteří by na mě dnes mohli mít čas, ale s nikým z nich se mi na druhou stranu jít nechce. Se všema trávím čas rád, dnes ale nějak nemám náladu. Jak říkám, nejradši bych strávil dnešek s tebou. Abych to uvedl na pravou míru, nechybíš mi tolik moc jako partner, milenec (i když to samozřejmě taky), ale zkrátka jako osoba, se kterou bych si mohl popovídat. Když jsme ještě byli spolu, tak jsem netušil, jestli bys mi víc chyběl po psychické nebo fyzické stránce. V jistých chvílích jsem měl za to, že spíš po té fyzické (nemyslím tím jenom sex, ale obyčejné objetí nebo pusa), ale teď jasně vidím, že jde o psychiku.
Pondělí 6. července 2015 - 00:35
Ahoj, Taku-chan!
Omlouvám se, že jsem to najednou tak utnul. Objevila se u mě však máma na nečekanou návštěvu, která se však rovnala spíše vynadání mi za nepořádek v domě. Jsem už pár let dospělý, ne? Tak je snad na mě, jak si povedu svou domácnost... Nemusí mi do toho pořád mluvit, jakoby mi bylo deset! A navíc, až takový nepořádek tady nemám. Ty bys tohle sice nestrpěl, ale ty jsi přece jen tak trochu perfekcionista. Mně trocha prachu a dvě trička na zemi nevadí.
Každopádně, mámu jsem šel pak odpoledne doprovodit aspoň k metru (nezapomněla si ještě po cestě projít pár obchodů a pak si stěžovala, že ji bolí nohy, jako bych ji do tohoto prodloužení si cesty nutil já - ale tak co už, já si aspoň koupil nové tričko) a když jsem se vracel, potkal jsem kluky - ano, SJ, Maxe a Kodaie. V tom zábavním parku, o kterém jsem se ti už zmiňoval, jsme si koupili pernamentky na celý týden, tak jsme si řekli, že by byla škoda to nevyužít. A autodrom je pro mě skutečně zábavná a zároveň - i když je to trochu zvláštní - odpočinková věc. To bude asi tím, že musím přemýšlet jen nad tím, z jakého úhlu bude nejlepší toho přede mnou napálit, aby to schytal co nejdřív. Dnes (respektive včera, už bude za pár minut jedna ráno) jsem však nevyvázl tak hladce jako posledně, narazil jsem si koleno o volant a bolí mě bedra. A vytvořil se mi nějaký puchýř na palci. Přijď mi ty modřiny pofoukat TwT
Ještě bych se ti chtěl pochlubit, jak moc jsem chytrý (anebo unavený)! Přijdu domů, z lednice si vytáhnu na stůl coca colu a zamířím do koupelny. A co tam neudělám? Automaticky si vyčistím zuby! Takže colu jsem mohl zase schovat, protože by mi stejně po té pastě už nechutnala…
A rád bych poznamenal, že jsem měl před 55 minutama umřít, protože mi přišla zpráva, že jestli ji nepřepošlu 6 lidem, tak přijde v 00:00 nějaká Daisy a zabije mě. Jenže já si to jaksi přečetl až nějak dvacet minut po půlnoci a předtím nikdo nepřišel. .-. Měl bych ji teda očekávat tuto půlnoc? Uvidíme, však já ti sem napíšu, jak to dopadlo (případně nenapíšu, z čehož poznáš, že jsem umřel).
Chtěl jsem tady rozvést tu myšlenku z minulého zápisu, ale abych řekl pravdu, úplně jsem ji ztratil. A teď se mi navíc chce spát. Takže k vážnějším věcem raději zase až zítra, teď už mi to vůbec nemyslí (A TO VEDRO SE NAVÍC POŘÁD DRŽÍ!!). Nebo teda ne zítra, vlastně už dneska ráno nebo odpoledne. Nebo až zítra, až se mi to v hlavě zase sesumíruje. Teď už ale vážně jdu spát.
Dobrou noc, Taku-chan
Komentáře
Okomentovat