Nevyřčené - 6. záznamy
Čtvrtek 9. července 2015 - 20:46
Ahoj, Taku-chan!
Celé odpoledne jsem ti chtěl něco napsat, ale když jsem se k tomu teď konečně dostal, jako naschvál jsem zapomněl, co. A mám takový blbý pocit, že už si nevzpomenu, anebo to přijde nejdřív za týden, což už bude celkem na nic. No nevadí, třeba se mi to během psaní ještě vybaví.
Každopádně, zajímalo by mě, co vlastně děláš. Nemám se pořádně jak k informacím o tobě dostat, vyptávat se našich společných kamarádů je pitomé. Pak by se navíc ptali mě, proč se nezeptám přímo tebe.
Poslední, co si pamatuju, bylo, že jsi říkal, že pojedeš na pár dní, myslím na víkend, s Dorim na Hokkaidó. Od té doby, co se víc hádáme, jsi na něj zase našel čas a chuť, že? Ale už nevím, kdy přesně to mělo být. Možná teď? Nebo až příští týden? Když ses o tom zmiňoval, zrovna jsem na tebe neměl moc náladu, protože den předtím jsme se zase nepohodli, takže si detaily úplně nepamatuju. Teď bych dal nevímco za to, abys mi podrobně vylíčil, co všechno budeš toto léto podnikat.
A tak pravidelně stalkuju tvůj instagram a blog, je to teď můj jediný přísun informací o tobě. I když si na jednu stranu říkám, že bych měl dělat všechno proto, abych se o tebe nijak nezajímal, abych na tebe zapomněl. Ale ono to vždycky tak nějak samo, moje prsty tvůj profil naklikají naprosto automaticky, i když se tomu snažím bránit. Nevím, proč to nejde. Možná by sis mě měl všude zablokovat, abych už neměl možnost o tobě cokoliv jakkoliv zjišťovat. I když, to bych asi hledal jiný způsob, jak se na ty stránky stejně dostat, takže ono je to myslím jedno.
Jak jsem teď ale viděl na tvém instagramu tu nejnovější fotku, to obyčejné "BUTLER", přepadla mě taková ta lítost a vztek z vlastního rozhodnutí. Teď už vím, že jsem udělal chybu, když jsem se na roli v dalším Kuromyu vykašlal. "Děláš si ze mě už srandu, Yuyo?! To na ty muzikály fakt kašleš? Zase kvůli nim? To oni to vymysleli, co?! Uvědomuješ si vůbec, co Kuromyu znamenají? Že díky nim se my dva známe?! Tebe už to ale vůbec nezajímá, co? Náš vztah- já- Vážně je ti to už úplně ukradené?" Když jsi mi tohle tehdy říkal, já opět jen obracel oči v sloup a myslel si svoje o dalším tvém hysterickém výlevu. Ale jednou jsi měl vážně pravdu, to teď zpětně musím uznat. Měl jsem tě poslechnout alespoň v tomto a hrát Sebastiana i tentokrát. Co na tom, že bych měl míň času na X4, které ti už od začátku lezlo krkem, i když ses zpočátku snažil to skrývat? Kdybych si zvolil pokračování v muzikálu, což by naší skupině až tolik neublížilo (i když já bych se asi strhal), mohl jsem se teď s tebou vídat skoro denně jako vždycky dřív. Mohli jsme si spolu udělat výlet do Číny, když se bude poprvé hrát v zahraničí. Všechno teď mohlo být úplně jinak a já tohle všechno nemusel vůbec psát. A i kdybychom se rozešli, stále by tu byla šance, že se to mezi námi urovná. Potkávali bychom se a museli bychom nějak spolupracovat, tím pádem by byla možnost, že si to zase vyříkáme. A že se ještě někdy uvidíme.
Myslím, že tohle byl jeden z největších hřebíků do rakve pro náš vztah. Asi jsem tě tím hodně zklamal, co?
A řekl bych, že pro dnešek to už zase bude stačit.
Tak teda ahoj zítra.
Komentáře
Okomentovat