Nevyřčené - 21. záznamy

Uff, tuto kapitolu jsem málem nestihla dopsat, dokončila jsem ji 10 minut před časem zveřejnění.

Je to předposlední kapitola celé série, dnes tedy přijde velký zvrat a příště to dotáhneme. Těšte se na svini Takuyu a Yuyího dětinský záchvat! Terapie šokem je vždycky nejlepší~

Btw, za těch pár sprostších výrazů se omlouvám, ale muselo být... Napsala jsem to ještě mírně, takže takhle to snad nikoho nějak výrazně nepohorší.

---

Čtvrtek 6. srpna 2015 - 19:32

Nazdar, Takuyo.

Ty bys vůbec nevěřil, co všechno se za posledních pár dnů událo. Čím začneme? Asi od začátku, abych na nic nezapomněl. Vůbec totiž nevíš, co všechno bych ti teď velice rád a taky nejlíp osobně vmetl do toho tvého hrozně sladkého ksichtu - úplně nejradši svou pěst.

Tak dobře, tak řekněme, že to ani nebyla tvoje chyba, že se ti nějakou čirou náhodou zrovna v ten den, kdy jsem se měl přijít podívat na zkoušku Kuromyu, zrušilo představení Song writers. Kdybych nebyl osobně pozvaný, ze své vlastní vůle tam fakt nikdy nepůjdu, a i tak jsem to přijal jen s tím, že jsem se dozvěděl, že zrovna v ten den tam nemáš být. Ale ne, ty ses tam prostě musel objevit, že ano? Viděl jsem tě tak moc nerad, nakolik si to jen umíš představit. Ok, dobře, tehdy ještě ne, tehdy jsem se s tebou sice cíleně nechtěl potkat, ale byl jsem vlastně tak nějak rád, že tě vidím. Proto jsem se ani nepokusil o útěk, když jsi za mnou přišel. Ještě jednou si pokecat o naprosto obyčejných a v ten okamžik tolik zbytečných věcech. Mluvil jsi o tom, jak se vám daří zkoušet; já ti chválil Song writers a ty jsi vypadal potěšeně, že jsem tam byl. Připadal jsem si jako u našich starých rozhovorů během zkoušek a snad už bych si i začal myslet, že se všechno vrací do starých kolejí, kdyby mi teda celou dobu hlavou nevířily otázky, co tímhle jako sleduješ, jestli to chceš zkusit dát znovu dohromady, jestli se ti stýská, jestli na mě myslíš a jestli mě máš ještě aspoň trochu rád. Ale nějak jsem se nevymáčknul, takže za to jsem na sebe pěkně naštvaný, fakt by mě totiž zajímalo, co bys mi odpověděl. Celou dobu ses tvářil, jakoby se nic nestalo a že je všechno v nejlepším pořádku. Vlastně jsem ti to nechtěl kazit a když už nic, aspoň tak nějak trochu přátelit jsme se mohli dál, ne?

Ale teď ti na všechno zvysoka kašlu a buď sakra rád, že nejsi nikde poblíž, protože by se velice rychle tvůj obličej intimně sblížil s nejbližší stěnou. Několikrát. Víš, všechno jsem se dozvěděl. Nebudu ti říkal od koho nebo jakým způsobem, ale když ty se můžeš chovat jako pitomá puberťačka (jakoby ses někdy choval jinak), já taky můžu využít jakékoliv prostředky budu chtít, abych si zjistil věci, které potřebuju. Jsi totální idiot a kretén. A máš to. Můžeš teď dál fňukat na rameni všem svým kamarádíčkům (a hlavně našim společným, že ano, abys mi to s nimi co nejvíc pokazil) a dál tvrdit, jak hrozně ti nadávám - tentokrát už to bude pravda! Můžeš vesele dál všechny obtěžovat svými hloupými stížnostmi, jak jsem tě nejdřív využil a udělal si z tebe služku a pak se k tobě začal chovat hnusně, až jsi to už nehodlal dál snášet a radši se mnou přerušil všechen kontakt! Trochu víc dramatičnosti do toho, zlato, z divadla to přece umíš stejně jako se přetvařovat! Co takhle přidat, že jsem tě třeba napadl? Několikrát? To by bylo dobrý, ne? Že jsem chytal záchvaty agresivity a že ty, chudáčku, jsi byl vždycky prostě po ruce, a tak jsi to schytal? To by bylo skvělé, ne? Díky tomuto bys ze mě mohl udělat i psychopata a zavřeli by mě do blázince, tak nechceš to zkusit? Byl bys už pak sakra spokojený?! Chceš mi pomluvami zlikvidovat život a poštvat proti mně co nejvíc lidí?! Jen do toho! A co takhle vytroubit do celého světa úplně každému, do novin i mé rodině, že jsem bisexuál, hm? A domyslet si k tomu, že se vyspím s každým druhým a už jsem dokonce chytil třeba AIDS, tak by bylo nejlepší, kdyby se ode mě všichni drželi co nejdál, protože jsem nadržená děvka první třídy a kdoví co bych mohl komukoliv provést? Prosím, to by bylo super! Už jsem ti to tak hezky vymyslel, jen je potřeba to všem vnutit, ale to ty jistě zvládneš, v tom už máš přece dlouholetou praxi!

A když už jsme se k tomu dostali, víš, co bych ti chtěl ještě povědět? Seznámil jsem se s jednou holkou, abys věděl. Jmenuje se Emi a je to ta nejkrásnější osoba na planetě! Rozhodně má hezčí zadek než ty a stejně tak úsměv, oči a vlastně absolutně všechno! Je daleko hodnější než ty, milejší než ty, vtipnější než ty, chytřejší než ty, šikovnější než ty, dá se s ní normálně mluvit o čemkoliv a hlavně netrpí hysterickými záchvaty! Sex s ní si užívám milionkrát víc než kdy s tebou a její kari je ta nejlepší věc, jakou jsem kdy ochutnal! A oproti jejímu sushi by se to tvoje mělo jít okamžitě zahrabat! S ní si rozumím daleko víc než s tebou a ani jednou mi to nepřišlo jako promarněný čas! A hlavně ji mám radši daleko víc než tebe!

Tebe absolutně nenávidím a lituju toho, že jsem s tebou zahodil tolik ze svého života! Nikdy už tě nechci vidět a ani s tebou mít cokoliv společného!

Žij blaze, debile. Že já hňup se kdy snažil.