Hned po ránu

Jako obvykle, dopisuju na poslední chvíli, hehe~

Všechno nejlepší, Taku-chan~ ♥

Ty vole, jemu už je 28. O.o Už nestárni, Taku-chan! :CCCC

Stejně jsi furt krásný! ^-^

Uehara Takuya/Matsushita Yuya

Yaoi, PWP (18+)

Fakt úplně bez děje. Ale snad je to aspoň sladké.

Co kecám, všechno, co obsahuje Yuyího a Takkuna je sladké. I pokud nechcete. Věřte mi. TakuYuya for lajf! <3

Enjoy~

---

Bylo půl osmé ráno. Do zazvonění budíku zbývala ještě téměř celá půlhodina. Takuya však i tak cítil neodbytné dloubání do pravého boku, které ho vytrhlo ze sladkého snu o svém příteli, nahém, připoutaném k posteli.

"Cookie, nech mě ještě chvilku spát, je brzo," zamručel nespokojeně za předpokladu, že ho budí jeho pejsek, "vezmu tě na procházku v osm, jako vždycky." Jenže dloubání neustávalo a ozvalo se pobavené zahihňání.

"Já nejsem Cookie."

"Mami, já už do školy nechodím, práce začíná až později," pokračoval Takuya stále napůl ve spánku.

"Fakt nejsem ani tvoje máma," slyšel další zasmání.

"Náhodný zloději, nevím, jak ses sem dostal, ale vezmi si, co chceš, nevzbuď Yuyíka, neubliž Cookie a nech mě spát," mumlal dál.

"Taku-chán!" pokusil se černovlásek o ublížený tón a vyloženě se rozplácl na Takuyovi, tvář mu zabořil do zad. Pak se však trochu poposunul a nakoukl mu přes rameno do obličeje. Uehara otevřel jedno oko.

"Nevěděl jsem, že má Yu-chan dvojče."

"Proč bych to jako prostě neměl být já?" nafoukl Yuya tváře.

"Protože ten Yu-chan, kterého znám, se ještě nikdy v životě neprobudil dřív než já," vysvětlil Takuya s pousmáním.

"Všechno je jednou poprvé," zarecitoval černovlásek a políbil svého partnera na tvář.

"Máš hlad, co?" zasmál se Takuya.

"Ne," zavrtěl Yuya hlavou a zaculil se. Takuya překvapeně povytáhl obočí a nevěřícně se na svého drahého zadíval. Probudil se dřív než Takuya, ale nebylo to proto, že chtěl jídlo?

"Ty jsi nemocný, Yu-chan?" zeptal se naprosto vážně a zatvářil se starostlivě.

"Ne. Proč bych měl být?" smál se Yuya zase.

"Odmítáš jídlo a spánek. Buď jsi nemocný, anebo nejsi Yu-chan," argumentoval hnědovlásek logicky.

"To samé bych mohl říct já tobě," vypláznul na něj mladší jazyk.

"Co jako?"

"Že jsi buď nemocný, anebo nejsi Taku-chan."

"Proč já?"

"Protože už jsem vzhůru dýl než dvě minuty a ještě jsem nedostal pořádnou pusu. To se ještě nestalo," zacukaly mu koutky úst.

"Všechno je jednou poprvé," zopakoval Takuya tato slova přednesená druhým před chvílí, načež se rozesmál.

"No ale na toto bych si nerad zvykal," našpulil Yuya nespokojeně pusu, ale své pobavení skrýval jen těžko.

"Tak já bych ti tu pusu dal i rád, ale nějak na tebe nedosáhnu, když jsi mě zalehnul."

"Tak promiň, no," zašklebil se a odvalil se z Takuyových zad bokem.

"No mně to nevadí. To ty sis tady stěžoval, že jsi ještě nedostal pusu." Hnědovlásek se posadil, aby se následně mohl zase sklonit až ke rtům svého přítele, na které mu skutečně polibek věnoval.

"To vyznělo, jako bys mi žádnou pusu ani dát nechtěl," upozornil ho Yuya.

"Kdybych nechtěl, nedám ti ji," mrknul na něj Takuya, "a nedám ti ani tuhle," dodal, tentokrát už by se tomu však obyčejná pusa říkat nedalo. Do úst svého partnera vnikl jazykem a hladově je prozkoumával, jakoby tím chtěl ty dvě minuty vynahradit. Mladší s tím pochopitelně neměl nejmenší problém, vlastně přesně naopak. Objal svého milence kolem krku a přitiskl ho na své tělo natolik, nakolik to jen šlo. Aktivně se zapojil a jakoby ho tím chtěl pozlobit, začal s ním bojovat o nadvládu. Takuya se samozřejmě jen tak nedal a polibek samotný se protáhl na několik minut.

"Hned po ránu takový akční?" uculil se hnědovlasý, když polibek plynule rozpojil, a líbnul druhého na nos. Jinak se od něj však nevzdálil ani na centimetr.

"Něco se ti nezdá?"

"Jak jsem ti říkal, na tvém dnešním já se mi nezdá víc věcí."

"Třeba se ti jen zdá sen, co víš," vypláznul na něj Yuya jazyk.

"Myslíš?"

"Co já vím?" zasmál se, "byl by to přece jen tvůj sen."

"Co když je ale tvůj?" namítl Takuya.

"To je taky možné," uznal černovlasý se smíchem, "myslíš, že je můj?"

"Ne," odpověděl po chvilce zamyšlení starší, "tobě by se nezdálo, že jsi vstal dřív, právě naopak. Zdálo by se ti, že jsi mohl vyspávat až do čtyř do odpoledne."

"Na tom něco bude," musel Yuya uznat, "takže dobře, je to tvůj sen. O čem chceš, aby byl?"

"Hmm…" Takuya se zamyslel. Samovolně se mu první vybavilo to, co se mu zdálo, než byl teď probuzen. Jenže oni doma žádná pouta s růžovým kožíškem neměli, takže tohle padlo. A vůbec, nemusí přece navrhovat hned něco úchylného. Může si 'nechat zdát' o naprosto normálním ránu s Yuyíkem, které se nějak spontánně vyvine. Protože s jeho miláčkem je krásné cokoliv.

"Hmm…?" zopakoval Yuya netrpělivě, "jestli si neřekneš, ukradnu ti tvůj sen, bude můj a já si budu moct vybrat," upozornil ho a uculil se.

"Docela se děsím, když se koukáš takhle," přiznal Takuya se smíchem.

"Čeho jako?" naklonil Yuya hlavu na stranu.

"No s čím bys na mě přišel. Když ani to jídlo dneska nechceš. Normálně bys mě beztak poslal udělat ti sushi," zasmál se hnědovlásek.

"Když jsi o tom sushi tak začal, vlastně to nezní vůbec jako špatný nápad," zamyslel se druhý.

"Jo? Tak to máš smůlu, vždyť ještě snad není ani půl osmé, nehodlám přijít do kontaktu s nějakou ošklivou smradlavou rybou."

"Ty jsi tak zlý, Taku-chan," zakňoural ublíženě. Takuya povzdechl.

"Promiň, Yu-chan, ale-"

"Dělám si srandu," ujistil ho Yuya a znovu se zasmál, "říkal jsem, že nemám hlad," dodal a za tričko si přitáhl Takuyu zpátky na sebe, aby ho mohl znovu políbit.

"Ale na jisté chutě docela vypadáš," ušklíbl se následně Takuya, když na chvíli přerušili kontakt rtů, "v tom bude ten háček, co?"

"Možná," zaculil se Yuya nevinně, "vyhovíš mi?" zamrkal na svého partnera.

"No když už jsem odmítl to sushi, tohle bych asi neměl, co?"

"To bys doopravdy neměl," ujistil ho.

"Tak že jsi to ty," svolil Takuya rádoby ne úplně nadšeně, následným polibkem však potvrdil naprostý opak - byl ještě o něco dravější než ten předchozí, za jakkoliv násilný by se však označit nedal. Yuya spolupracoval víc než ochotně, prsty jedné ruky mu vpletl do vlasů, aby ho u sebe mohl držet tak blízko, jak jen to šlo. Stejně jako předtím se jim délka líbání protáhla do řádu minut, než si černovlásek stáhl svého přítele naopak pod sebe. Chtěl si hrát. Líbnul ho na jednu tvář, na nos, na druhou tvář, rty mu sklouzl po krku. Do jednoho místečka, až skoro dole u klíčních kostí, ho nejdřív jen lehce kousnul, jeho následující činění však vyústilo v poměrně patrný červený flíček.

"Yu-chan," zaprotestoval Takuya tiše.

"Neboj se, to tričkem ještě zakryješ," pověděl přesvědčeně Yuya a věnoval mu další - protentokrát krátký - polibek na rty. "Snad," dodal poté tiše s pobaveným zahihňáním, "vezmi si kdyžtak šálu," doporučil mu.

"Je léto," upozornil ho Takuya.

"No co už, to není můj problém," pokrčil Yuya nevinně rameny.

"Jak myslíš," odvětil starší a než se Yuya nadál, už byl zase dole. "Abych v tom teda nebyl sám," odůvodnil Takuya, načež se i on jal "označkovat" si svého partnera cucflekem. Dost dobře viditelným, aby z toho Yu-chan nevyšel zkrátka, samozřejmě.

"Taku-chan," nafoukl Yuya nespokojeně tváře.

"Problém, zlato?" zaculil se tentokrát Takuya.

"Abych si to nerozmyslel a nechtěl radši to jídlo. Jenom to jídlo," zdůraznil Yuya.

"To bys mi neudělal, když už jsi mě tak nabudil." V Takuyových trenkách už se totiž dal zpozorovat rostoucí problém. Ale pravda byla, že Yuya na tom nebyl o moc líp.

"Hlavně bych to nemohl udělat sobě, když už jsem si kvůli tomu přivstal," ušklíbnul se.

"Měl jsi úchylné sny, co? Přiznej se, ty nadrženče," pobídl ho Takuya pobaveně a hned na to vklouzl rukou pod Yuyovo tričko na spaní, aby mohl začít zkoumat jeho svaly na břiše.

"Možná," přiznal Yuya nepřímo, v očích mu pohrávaly jiskřičky. Své koleno dokázal nenápadně vpasovat Takuyovi do rozkroku, a když se otřel o jeho chloubu, vyloudil z úst staršího přidušené zavzdychání.

"Už je mi naprosto jasné, co může za to tvoje brzké vstávání," pověděl Takuya se širokým úsměvem.

"Ty jsi ale blesk," okomentoval Yuya se zasmáním.

"Radši mi pověz, o čem se ti teda zdálo," pobídl ho Takkun.

"Víš, Taku-chan, já bych možná radši činil než mluvil," zaculil se Yuya a znovu pohnul svým kolenem. Takuya se sykavě nadechl.

"Dobře, rozhodně nejsem proti." Yuyovo tričko se pozdravilo s podlahou. Jeho majitel však nechtěl zůstávat pozadu, tím pádem netrvalo dlouho a na zemi přistálo i druhé tričko. A aby se už nezdržovali, jejich spodní prádlo tam do minutky leželo taky. Černovlásek nohu opět natáhl, rozhodl se, že věnovat se Takuyovu penisu svou pravačkou bude daleko lepší způsob.

"Mhm, Yu-chan," vydechl spokojeně Takuya do úst svého miláčka, když jej dnes již poněkolikáté hluboce políbil. Oběma dlaněmi si mezitím mapoval horní polovinu jeho těla. Hladil svaly, občas se dostal na boky, kde ho trochu pošimral, zaměřil se však také na hrudník a nemalou péči věnoval také bradavkám, dokud obě úplně neztvrdly. Toto jeho počínání vyvolalo kladnou odezvu, Yuya do polibku tiše spokojeně vrněl. Oběma se zrychloval tep, jejich kůže se postupně rozpalovala.

"Taku-chan, chci tě," zamumlal Yuya zastřeně.

"Jak moc?" zašeptal mu Takkun provokativně do ucha, do jehož lalůčku ho následně něžně kousnul.

"Nejvíc, no tak."

"Hned?"

"Hned."

Yuyovy dlaně vyjely po Takuyově těle nahoru, sice v docela plynulém, ale trochu zbrklém hladivém dotyku. Nohy trochu víc odtáhl od sebe, aby se mezi nimi mohl hnědovlásek pohodlněji uvelebit. Takuya si pečlivě naslinil prsty a ukazováčkem vnikl do těla svého milence. Ten se trochu napjal, ale jen v první okamžik. Vzápětí povolil a nechal Takkuna, ať si ho připraví, jak je mu libo. Uniklo mu tiché zasténání, když se Takuya pustil do opečovávání jeho krku a oblasti klíčních kostí svými rty. Když ukazováčkem narazil na prostatu, což poznal hlavně podle obzvláště hlasitého stenu a tomu, že se proti němu Yuya sám pohnul, dovolil si přidat i prostředníček. Dával si záležet, prsty se snažil zasahovat ono citlivé místečko, které jeho partnerovi způsobovalo takovou slast. Samotného už však ovládalo vzrušení víc a víc, takže když jej Yuya začal zase pobízet, že přípravy už stačilo, tentokrát se s ním nehádal a rozhodl se postoupit. Přizvedl si ho a nasměroval svou erekci ke vstupu do těla mladšího. Plynulým pohybem do něj začal pronikat, a i když by to rád neprotahoval, jeho rozumné já přece jen stále vyhrávalo, a tak pokračoval pomalinku. Jeho tváře byly načervenalé od vzrušení, Yuya na tom byl podobně. Ten však žádné já, které by ho brzdilo, nevedl, a tak, aniž by byl rád za čas, který mu Takuya chtěl poskytnout, aby si zvykl, proti němu sám přirazil. Oběma ze rtů splynulo zasténání. Takuya tedy začal přirážet. Jako vždy byl trpělivý a začínal pouze zvolna, i když Yuya žadonící o rychlejší tempo a pohybující se vstříc bořil všechny jeho zábrany, aby jednal opatrně, a tak byly přírazy stále prudší. Brzy se jejich pohyby sladily, místností se neslo dvojí špatně tlumené vzdychání, nějaké kousání se do rtu vůbec nezabíralo. Takuya chtěl svému příteli přivodit ještě větší slast, a tak volnou levačkou začal zpracovávat jeho tvrdou erekci. Rychlost pohybů ruky sladil s rychlostí přírazů, která teď už skutečně nebyla nejmenší. S takovou to Yuya už moc dlouho nevydržel, uběhlo necelých deset minut, kdy se prohnul v zádech a s hlasitým zasténáním se udělal. Takuyovi scházelo ještě několik přírazů, i tak ho ale do další minutky s "Yu-chan!" následoval a vyvrcholil do něj. Místo vzdychání teď bylo slyšet jen oddechování a oba vypadali, že místo cesty do práce by si raději ještě dali minimálně krátkého šlofíka. Takuya vystoupil ze svého partnera a ještě ho políbil, než sebou praštil do peřin vedle.

"Skvělý," pochválil si Yuya spokojeně a pousmál se, oči měl zavřené.

"Kolik máme ještě času? Kolik je?" zajímal se Takuya, dech stále o něco zrychlený. Yuya nevypadal, že by se plánoval kouknout na hodiny, takže se natáhl sám po svém mobilu. Vytřeštil oči.

"Třičtvrtě na devět?!" vyjekl naprosto zděšeně, "jak mám dorazit za patnáct minut do práce?! Proč nezazvonil budík?! To je křáp!" Yuya se rozesmál. "Čemu se směješ?"

"To já ten budík vypnul," přiznal se s pobaveným pochechtáváním, očividně byl naprosto spokojený sám se sebou.

"Co?! Proč jsi to jako udělal?!"

"Nemyslíš, že bylo tohle využití rána daleko lepší?" usmál se na Takuyu jako neviňátko. Ten nevěřil svým uším.

"Yu-chan, mě z tebe vážně jednou praští. Fakt, co tě to pořád napadá," kroutil hlavou, zatímco se zvedal z postele. "Za trest nebude snídaně a přes den si jez, co chceš," prohlásil nekompromisně a vyhrabal se z postele, "jdu do sprchy."

"Počkej, jdu s tebou!" reagoval Yuya hned a sám až přehnaně akčně na jeho poměry v tuto ranní hodinu také vyskočil na nohy a rychle svého partnera následoval. "Stejně už jdeme pozdě, tak dáme aspoň druhé kolo, ne?"